Famufest 40
Pražská FAMU připravila pro filmové fanoušky a širokou veřejnost festival FAMUFEST zaměřený na práce svých studentů, ale i řady hostů. Pozvání přijala například filmová škola z polské Lodže, která snímky svých studentů odprezentuje také na Visegrad Film Forum v Bratislavě.
FOTO: © yt/ FAMUFEST
Program FAMUFESTu začal už ve středu 6. 3. 2024 prvními bloky filmů v kině Bio Oko a divadle Alfred ve dvoře. Pro mě ale festival začal až o den později. Od prvního okamžiku mi ale bylo jasné, že celý program se stihnout nedá. Snažil jsem se tedy přes den chodit na diskuze a přednášky a večer na promítání.
FOTO: © yt/ FAMUFEST
FESTIVAL:Čtvrtek
Už na prvním bloku filmů mě zaujala struktura výběru snímků. Studenti sestavující program zvolili po formální stránce rozmanité filmy a cvičení a snažili se je napasovat do tematických skupin. Divák si tak mohl vybírat na základě svých preferencí (témata byla: Soulad, Obava, Vina, Okouzlení, Uspokojení, Nezájem, Zábavička, Přijetí, Šílenství, Stud, Habaďůra, Něha a FAMU dětem – speciální blok zaměřený na dětského diváka). V asi dvouhodinovém promítacím čase si návštěvníci festivalu vybírali z pestré škály dokumentů, animovaných filmů, cvičení, závěrečných, semestrálních nebo archivních hraných filmů. Zajímavostí byli také audio práce katedry zvuku. Festival na mě udělal skvělý první dojem.
Další kladné body mu dávám i za to, že většina programu probíhala v jedné lokalitě, konkrétně v blízkém okolí kina Bio Oko. Co ale zamrzelo, je kapacita sálů některých doprovodných akcí. Už během čtvrtečního bloku Scriptwriters Meet the Industry (představování nerealizovaných scénářů), byl sál v klubu Letka dost přeplněný. Mírný diskomfort ale od účasti na prezentaci projektů nikoho neodradil. Nutno říct, že současní studenti se ve svých scénářích nebojí nakousnout témata, která momentálně hodně hýbou společností (sexuální zneužívání, queer, rasismus nebo prostituce s fenoménem OnlyFans).
FOTO: © yt/ FAMUFEST
Na závěr večera jsem si vybral film Disco Boy s následnou diskuzí na téma – Big Debut, Big Impact. Pozvání do Edison Filmhub, kde se promítalo, přijal režisér Giacomo Abbruzzese. Film vypráví příběh běloruského utečence Alexeje, který chce uprchnout před svou minulostí a získat francouzské občanství. Vstoupí tedy do legií. Zároveň sledujeme osud revolučního aktivisty Joma. Ten bojuje v deltě řeky Niger proti ropnému vykořisťování, které vyústí ve znečistění životního prostředí. Alexej i Jomo se tedy potkají v další nesmyslné válce. Oba dva přitom jen hledají způsob, jak si zlepšit podmínky pro život. Předprodukce a přípravy zabraly režisérovi celých 7 let. Za tu dobu se toho Giacomo Abbruzzese hodně naučil.
Diváci se během diskuze například dozvěděli, jak postupoval při tvorbě debutu, proč je důležité pracovat na více projektech najednou nebo proč si profesně proklepnout lidi, se kterými se chystáš spolupracovat. Mluvil také o tom, jak přemýšlet u tvorby scén nebo že věta: „ce n´est pas possible“ (to se nedá) je největším nepřítelem filmové produkce. Diskuze byla výživná a publikum zvědavé. Padala spousta zajímavých otázek, až mě trochu mrzelo, že jsem se na tento program málem nedostal. Promítání sice pořadatelé zařadili na program FAMUFESTu, ale ke vstupu na film cinepass nestačil. Zmínka o tom byla pouze na Facebooku, takže bych jako divák uvítal tuto informaci i na dalších „sockách“ a hlavně na webu.
FOTO: © ig/ edison_filmhub_praha
View this post on Instagram
FAMUFEST: Pátek
U debutantů ještě na chvíli zůstaneme. Páteční off-screen program totiž zahajovala diskuze s názvem Jak netočit debut, kde se sešla 5členná posádka filmařek a filmařů, kteří mají za sebou první zářez v podobě celovečeráku. Diskutovat přišli zástupci filmů Její tělo (Kristýna Drozdová), Bod obnovy (Filip Marek), Brutální vedro (Albert Hospodářský) a Kdyby radši hořelo (Eva Pavlíčková). Moderování se chopila filmová producentka Julie Marková Žáčková, která má za sebou také několik filmů s debutanty, takže se v dané oblasti umí velmi dobře pohybovat. Během diskuze pak doplňovala odpovědi hostů i o své postřehy z praxe.
V případě debutantů je důležité si uvědomit, že není až takový problém ten film natočit, jako spíš na něj sehnat peníze. Tvůrci se setkávají především s nedostatkem důvěry v jejich schopnosti, a proto jim nezbývá nic jiného než točit filmy za minimální náklady a doufat, že bude v kinech vyprodáno. Ne vždy ale mají projekty stejnou startovní čáru. Zatímco tvůrcům Bodu obnovy se podařilo sehnat na debut poměrně slušný balík, produkce filmu Kdyby radši hořelo si vyslechla odmítnutí hned ve 3 různých fondových výzvách. Kromě financí, rozpočtů a fondů trápí filmaře-debutanty také distribuce výsledného projektu.
FOTO: © fb/ FAMUFEST
FOTO: © ig/ FAMUFEST
FESTIVAL: Sobota
Sobotní industry program patřil otázce podpory propagace výsledného díla. Na přednášce Jak zaujmout diváky kreativním obsahem se účastníci dozvěděli, že poutavý trailer se dá udělat na základě kvantitativního výzkumu. Ten spočívá ve skenování mimických projevů 150 dobrovolníků při sledování různých trailerů. Potom dojde k vyhodnocení výsledků, o kterých nám přišla povyprávět Michaela Štenglová, zástupkyně firmy Kantar. To, že by měl být trailer emočně nabitý, aby diváka zaujal, se dá vydedukovat i selským rozumem. Zajímavé však je, že u filmových trailerů diváky ohromí i díla, která se v těchto krátkých sestřizích vyznačují negativními emocemi.
FOTO: © ig/ FAMUFEST
View this post on Instagram
Neoddělitelnou součástí propagace filmu jsou také filmové plakáty. A jak už to v umění bývá, i postery podléhají době, standardům, nabídce a poptávce. Ale nebylo tomu tak vždycky. O historii i tvorbě plakátů přednášel Aleš Najbrt, který tyto propagační materiály sám tvořil (Pelíšky, Pupendo, Samotáři, Jedna ruka netleská, Nestyda a jiné). Účastníci mohli za poměrně krátkou dobu nahlédnout do historie a tvorby filmových plakátů, dozvěděli se jak o schvalovacích komisích, tak i o omezeních, která prišla s distribučními společnostmi a americkými trendy (například dát na poster co nejvíce tváří z filmu, aby se na své oblíbence nechalo nalákat co nejvíce diváků. Aleš Najbrt nazval tuto techniku „hrozen“, protože portrétní plakáty s hlavami opravdu vypadají jako trs bobulí. 😀
FOTO: © fb/ FAMUFEST
Sobotní promítání jsem odstartoval po 8. hodině večer. Blok Šílenství v divadle Alfred divákům ukázal, že i šílenství může mít hodně podob. V rámci bloku došlo i na archivní film Věry Chytilové – Kočičina. Po promítání následovala ještě diskuze s tvůrci filmů Babydoll (Iyanah Bativala), Liminal (Tamara Avakyan) a Pochovej mě! (Vojta Kunc).
Sobota se ale netočila jen kolem filmů z FAMU. Tvorbu svých studentů přišla odprezentovat i polská filmovka z Lodže. Nedá se říct, že by si divák mohl vytvořit komplexní představu o kvalitách studentské filmové tvorbě od sousedů, je ale vidět, jaká témata u nich figurují. Dva filmy se věnovaly migrantům z Běloruska (animovaný W lesie są ludzie a hraný Walka z cieniem), zbylé tři byla rodinná dramata (Misie polarne, Lament No.1, Być Kimś). Komediální prvky obsahoval jen Być Kimś. Z toho, co jsem viděl, mě nadchlo hlavně vedení herců a režie. Zatímco u některých studentských filmů byly znát nejisté kroky, měl jsem pocit, že lodžští studenti velmi dobře zvládají práci s hercem. Otázkou ale je, jestli to tak vnímá i polské publikum. Každá řeč má svá určitá pravidla, svoje nuance, takže by mě fakt zajímalo, jak to vnímají u nich doma.
FAMUFEST: Neděle a slovo na závěr
Nedělní program byl už značně zredukovaný. Začínal až od třetí hodiny, protože v sobotu proběhla ještě závěrečná party, která se protáhla do brzkých ranních hodin. Bio Oko divákům nabídlo poslední dva bloky a od osmé hodiny večer se promítaly vítězné snímky festivalu. Co dodat na závěr? Studenti FAMU se divákům postarali o skvělý filmový zážitek. Doprovodný program zase mohl pomoct mladým filmařům v budoucí kariéře. FAMUFEST předvedl práci z několika kateder – od promítání filmů přes tvorbu audio atmosfér z katedry zvuku až po prezentaci tvorby videoher z katedry herního designu. Přednášky, diskuze, výstavy nebo divadelní hra – rozhodně bylo z čeho vybírat. Škoda těch drobných kapacitních nedostatků na některých diskuzích, ale jinak musím uznat, že festival byl zorganizovaný a připravený na vysoké úrovni – tak jako skladba programu, tak technické zabezpečení nebo marketing. Pevně věřím, že se uvidíme zase za rok na 41. ročníku.
One thought on “FAMUFEST 40 – Co přinesl festival pražské FAMU?”